Třistatřicettři- díl č. 106, září 2008 literární pořad- vysílání 27. 9. 2008 producent: Česká televize scénář: Jan Schmid, Jan Lukeš, Jiří Věrčák režie: Jiří Věrčák kamera: Marek Tichý produkce: Čumpelík, Piherová asistent režie: Ivanka Lukešová moderátoři: Jan Schmid, Jan Lukeš © Česká televize 2008 Úvod Letošní "osmičková" výročí se změnila až v jakousi numerologickou mánii. Přitom současné průzkumy ukazují, že obecná povědomost o meznících našich dějin je povážlivě chatrná, a to zejména u mladé generace. Patrně to nikdy nebylo o moc jinak, je však otázka, mohou-li na tom podobné výroční reminiscence něco změnit. Historici asi budou pochybovat, nicméně v jejich oboru přinesla výroční sugesce i zcela konkrétní výsledky. A nejen v jejich, což chceme právě v tomto díle naší revue ukázat. Publikace a katalogy totiž zůstávají, i když výroční akce a oslavy pominou, a už jen svou existencí pracují ve prospěch prohloubení historického vědomí. Tržiště Od minulého vydání revue jsme se rozloučili s literárním kritikem Antonínem Jelínkem (10. 7. 1930 - 25. 5. 2008), spisovatelem a překladatelem Zdeňkem Urbánkem (12. 10. 1917 - 12. 6. 2008) a spisovatelkou Lenkou Reinerovou (17. 5. 1916 - 27. 6. 2008). A osmdesáti let se dožívá filmový dokumentarista a spisovatel Václav Táborský (* 28. 9. 1928), režisér filmu Dějiny na 8 (1968), posledního, který před emigrací natočil v Československu. Čtenář V.I.P. Petr Pithart (* 1941) je autorem jedné z prvních komplexnějších analýz Pražského jara, která kolovala pod pseudonymem J. Sládeček a názvem Osmašedesátý nejprve v 70. letech v samizdatu, pak v roce 1980 vyšla v eilovém nakladatelství Index, nakonec v roce 1990 i doma. Dnes je P. P. senátorem, má za sebou skoro dvacetiletou politickou kariéru v demokratickém zřízení, může tedy srovnat své dávné teoretické předpoklady s praxí. A také nám jistě řekne, co čte a jakou roli přikládá jako politik kultuře a umění. Encyklopedické heslo Letopočet - 1. časové pořadí počítané od jisté události, éra (např. křesťanský letopočet), 2. určení roku (např. titulní list knihy s letopočtem) Spisovatel "Psát" se dá i fotoaparátem: fotograf Josef Koudelka (* 1938) takhle "popsal" prvních sedm dnů Invaze 68 a právě tak se jmenuje jeho výstava i současně vydaná kniha. V té je svědectví obrazové doplněno dokumenty z pera historiků, takže vznikla publikace i nemalé faktografické váhy. Převažuje však sugesce emocí, pro jejichž zachycení neváhal J. K. opravdu riskovat - viz jeho záběr na sovětském tanku v televizním dokumentu Srpen 68 (režie Jan Svoboda, 2003). Ostatní Koudelkova tvorba je však docela jiná, meditativní a možná už bilancující... Nakladatelský počin K výstavě Bruselský sen vydalo nakladatelství Arbor vitae stejnojmennou knihu, která mapuje proměnu životního stylu v souvislosti s naší účastí na světové výstavě EXPO 58. Dostáváme se tedy k dalšímu pozoruhodnému letopočtu a našimi průvodkyněmi po jeho významu budou autorky koncepce výstavy i knihy Vanda Skálová a Daniela Kramerová. Byl "brusel" plodem umění socialistické epochy, anebo jen "dojezdem" předválečné epochy? - Od listopadu pokračuje výstava v Brně. Téma František Emmert (* 1974) je brněnský publicista, autor beletrie a literatury faktu. Připravil několik přehledných historických publikací, které jsou pozoruhodné především svou názornou koncepcí, slučující psaný text s fotografiemi a výjimatelnými faksimiliemi dobových dokumentů. Ta poslední se jmenuje Rok 1968 v Československu (2007) a kromě podrobné kroniky a dokumentace obsahuje i CD s nahrávkami vysílání Čs. rozhlasu ze srpnových dnů. Hana Frejková (* 1945) se narodila v Anglii jako dcera německé matky a židovského otce Ludvíka Frejky, jednoho z popravených v procesu s tzv. protistátním spikleneckým centrem kolem Rudolfa Slánského v roce 1952. Bezmezná víra rodičů ve stranu přivedla celou rodinu do neštěstí a ji připravila de facto o identitu. Až po půl století, jako herečka a zpěvačka s bohatou vlastní kariérou, se rozhodla konfrontovat své dětské vzpomínky s řečí archiválií a zjistit knihou Divný kořeny (2007), kým vlastně je. A co tedy pro její budoucí život znamenal rok 1948. Jiří Rak se specializuje jako historik na dějiny Rakousko- uherského mocnářství a jako takový nemohl chybět mezi autory knihy Biedermeier. Umění a kultura v českých zemích 1814-1848 (2008), vydané jako doprovod stejnojmenné výstavy v Jízdárně Pražského hradu (viz dále). Jeho záběr je však mnohem širší, a tak právě on bude osobou nejpovolanější k rozhovoru o tom, zda skutečně existuje jakási periodicita v dějinách, či zda je to pouhá mýtománie. Čteme a doporučujeme Jan Lukeš a Jan Schmid představí své nejnovější čtenářské zážitky a přiblíží některé knižní novinky. Literatura v pozadí Výstava Biedermeier. Umění a kultura v českých zemích 1814-1848 nabízí nový pohled na dosud spíše podceňovaný fenomén. Jeho konec je navíc datován revolučním rokem 1848, na osmičkovém žebříčku našich dějin tak sestoupíme ještě hlouběji do minulosti. Naším průvodcem po výstavě bude autor její koncepce a také editor a autor koncepce stejnojmenné knihy (viz výše) historik umění Radim Vondráček. Hádanka a co bude příště Přesmyčky jsou z pera naší divačky Evy Pospíšilové z Prahy: TÉMA: VRATKÁ, OPILÁ , ČETA OKOVÁ ZEBRU. Tři vylosovaní luštitelé dostanou knihu. Příští díl revue č. 107 se vysílá v sobotu 25. října a vydáme se v něm po šumavských stopách Karla Klostermanna.