Třistatřicettři- díl č. 81, květen 2006 literární pořad- vysílání 26.5.2006 producent: Česká televize scénář: Jan Schmid, Jan Lukeš, Jiří Věrčák režie: Jiří Věrčák kamera: Marek Tichý zvuk: Petr Provazník architekt: pan Skarpíšek produkce: Čumpelík, Piherová asistent režie: Ivanka Lukešová moderátoři: Jan Schmid, Jan Lukeš © Česká televize 2006 Úvod Jan Schmid & Jan Lukeš: Téma tohoto dílu zní Rodiče a děti, manželé a manželky. Z toho vyplývá, že se budeme zajímat především o autory, u kterých talent přešel z rodičů na potomky, anebo kde došlo ke spojení dvou tvůrců v manželském svazku. Jednotlivě byly takové osobnosti našimi hosty už v minulosti a my bychom si je v úvodu měli krátce zrekapitulovat: např. v 333/4 (vys. 12. 7. 1999) a 333/79 (vys. 10. 3. 2006) Jáchym Topol, v 333/11 (vys. 18. 1. 2000) jeho otec dramatik Josef Topol; v 333/1 (vys. 22. 3. 1999) a 333/8 (vys. 30. 10. 1999) Jiří Lábus, v 333/72 (vys. 24. 8. 2005) jeho bratr architekt Ladislav Lábus; v 333/8 (vys. 30.10. 1999) manželé Josef Škvorecký a Zdena Salivarová; v 333/62 (vys. 15. 10. 2004) Ondřej Suchý, v 333/78 (vys. 3. 2. 2006) jeho bratr Jiří Suchý; v 333/32 (vys. 16. 3. 2002) Jiří Dědeček, v 333/43 (vys. 15. 2. 2003) jeho manželka Tereza Brdečková. Atakdále - našly by se určitě za léta trvání naší revue ještě další případy (třeba Ludvík Vaculík a Madla Vaculíková). Nám však tentokrát půjde o cílený pohled na to, jak se rodinné vztahy a vazby, vědomí rodové návaznosti, potřeba partnerské kooperace projevují, ať už pozitivně či negativně, v samotné tvorbě. A budeme se o to zajímat nejen na příkladu živých, ale v některých případech i na vztahu příslušníků dnešních generací k těm, kteří už nejsou mezi námi. Řazení rubrik i celková podoba tohoto dílu revue se bude muset souvislostem tématu přizpůsobit. Host Julek Neumann, překladatel a autor písňových textů pochází z rodiny levicového básníka S. K. Neumanna (1975-1947), herce Stanislava Neumanna (1902-1975) a svazáckého pěvce 50. let Stanislava Neumanna (1927-1970, sebevražda), s ním se tedy ocitneme přímo in medias res. Vždyť jméno Neumann bylo v předlistopadové školní výuce jedním z povinně nejfrekventovanějších. Jak se s takovou zátěží žije? Tržiště Šedesátiny oslaví teatrolog Vladimír Just (* 6. 5. 1946), jehož bratrem je scenárista Jiří Just. Osmdesáti let by se 17. května dožil "český Däniken" Ludvík Souček a literární kritik a překladatel Josef Vohryzek. A ve stejný den se devadesáti let dožívá prozaička Lenka Reinerová. O následujícím víkendu (27. a 28. 5.) proběhne v pražské bohnické léčebně divadelní festival Mezi ploty. Čtenář V.I.P. Dlouho očekávaná nová kniha Václava Havla (* 1936) je na světě. Jmenuje se Stručně, prosím, vydává ji nakladatelství Gallery, uvedena na trh bude 4. května. My ji dostaneme jako první a jako první o ní také budeme s autorem hovořit. I když vysílat budeme až po odeznění celého utajovaného překvapení, máme šanci V. H. zastihnout ještě čerstvého a využít toho v jeho jubilejním roce i k širší bilanci, mj. i pokud jde o rodinné vazby: jeho manželka Dagmar Havlová-Veškrnová (* 1953) se před několika týdny po jedenácti letech vrátila na jeviště. Encyklopedické heslo Rodina - primární skupina a zároveň sociální instituce, považovaná za základ lidské společnosti. Tvoří ji dvojice manželů nebo rodiče s dětmi. Spisovatel Pavel Kohout (* 1928) nám už před časem korespondenčně vyčetl, že jsme ho nezařadili do dílu věnovaného ohlasům české literatury ve světě a doložil svůj nárok seznamem svých knih vydaných v cizích jazycích. Od té doby se s ním domlouváme na návštěvě v pražském bytě, abychom jeho tvrzení mohli zachytit i vizuálně. Teď to vyšlo, a to jednak v souvislosti s naším tématem (hostem dílu bude také Kohoutova dcera Tereza Boučková, i když na jeho přání nikoli s ním společně), jednak v souvislosti s tzv. bytovým divadlem, kterého se dotkneme v rubrice Přesah literatury. Hlavním důvodem setkání s P. K. bude ale jeho nová kniha memoárů To byl můj život?? (2005), vzniklá do jisté míry jako polemika s knihou Pavla Kosatíka Fenomén Kohout (2001). Nakladatelství Jan Dvořák (* 1951) je od roku 1992 majitelem nakladatelství Pražská scéna, zaměřeného na divadelní a uměnovědnou literaturu, zároveň působí jako pedagog na DAMU a věnuje se divadelnímu managementu. Na tuto oblast se také soustřeďují jeho poslední autorské práce: Kreativní management pro divadlo (2004), Management divadla (antologie textů) (2004), Malý slovník managementu divadla (2005). Budeme hovořit nejen o nich a další produkci nakladatelství, nýbrž také o rodinném zázemí, z něhož zaměření J. D. vyrostlo (viz dále). Téma Pokračujeme plynule v předchozích setkáních, protože spolu bezprostředně souvisejí a jejich řazení určí vlastní tvar tohoto dílu revue: - František Dvořák (* 1920) je historik umění, otec Jana i Daniela Dvořáka, přes svůj věk stále vyučuje jako profesor dějiny umění na FF UK. Autor desítek monografií, z poslední doby také "procházek" Po Karlově mostě (2003), Po Královské cestě, Po Pražském hradě (2004) a vzpomínek Můj život s uměním (2006). Právě od těch se odpíchneme při rozhovoru ve studiu a nezapomeneme také na páně profesorova koníčka: sbírku rukopisů slavných osobností. - Daniel Dvořák (* 1954) je scénograf a divadelní producent, od roku 2002 ředitel Národního divadla, v němž pod jeho vedením zavanul, zdá se, svěžejší duch. Jak je se svou prací spokojen a jak ji ovlivnily jeho rodinné kořeny, zeptáme se ho v jeho ředitelské pracovně. - Tereza Boučková, rozená Kohoutová (* 1957) je dcerou Pavla Kohouta, jejich ne zrovna idylický vztah zobrazila ve své nejúspěšnější próze Indiánský běh (1988), z poslednější doby zaujala scénářem k filmu Zdeňka Tyce Smradi (2002). I jí se zeptáme na účast v bytovém divadle 70. let, jehož se účastnila právě po boku svého otce. - Vilola Fischerová (* 1935) byla už jednou naším hostem, teď, kdy jsou její prózy pro děti Co vyprávěla Dlouhá chvíle (2005) nominovány na cenu Magnesia Litera, se nám její přítomnost dvojnásob hodí. Jednak i ona patří k Havlově skupině z 50. let, zvané Šestatřicátníci, jednak je nevlastní sestrou další, o víc než generaci mladší básnířky, se kterou se sejde před naší kamerou. - Sylva Fischerová (* 1963) má s V. F. společného tatínka, filosofa a sociologa Josefa Ludvíka Fischera (1894-1973). Vystudovala klasickou filologii, učí v Ústavu řeckých a latinských studií FF UK, její poslední knížkou jsou prózy Zázrak (2005), v nichž se mimo jiné objevují i vzpomínky právě na otce. Čteme a doporučujeme Jan Lukeš a Jan Schmid ve vzájemném rozhovoru představí své nejnovější čtenářské zážitky a přiblíží některé knižní novinky. Literatura v pozadí Vlastu Chramostovou (* 1926) jsme měli ve studiu už v prosinci 1999, když vydala své paměti. Letos 17. listopadu jí bude osmdesát let, a tak byla na plzeňském Finále uspořádána na její počest přehlídka bytového divadla. Filmové záznamy dvou představení, které v roce 1978 a 1979 uspořádala ve svém bytě, Play Macbeth a Zpráva o pohřbívání v Čechách, natočil její manžel, kameraman Stanislav Milota (* 1933), v prvním hrál mj. také Pavel Kohout a Tereza Boučková. Oba filmy vysílala v roce 1990 a 1991 ČsT, bylo by pěkné, kdybychom ukázkami z nich mohli na stejném místě proložit rozhovor s V. Ch. a S. M. o jejich profesním a partnerském životě. Šotek, hádanka, dobrá zpráva Jan Schmid & Jan Lukeš + host: hádanky jsou opět z pera naší stálé spolupracovnice Lenky Tršické: SVAL MI ŠETŘIL TKÁŇ (Vlastimil Třešňák), LIHOVAR NA TRÁVĚ (Věra Linhartová). Tři vylosovaní luštitelé dostanou knihu z nakladatelství Pražská scéna. Příští díl revue č. 82 se vysílá až v pátek 7. července a vydáme se v něm za knihami o zvířatech. Fotografie z natáčení